Kýla je u psů poměrně častý problém, především se s ní setkáme u štěňat ve formě kýly pupeční. O co se vlastně jedná?
Kýla se definuje jako proniknutí orgánu nebo části orgánu přes stěnu anatomické dutiny, ve které se nachází. Poté dochází k narušení funkce této stěny, ale i daného orgánu. Někdy jsou důsledky závažné a vedou až ke smrti psa. Někdy je totiž vsunutý orgány (nejčastěji střevo) uskřinutý v kýlní brance, dostatečně se neprokrvuje a odumírá. Mohou se vytvořit i srůsty. Jakmile uzavřou srůsty průchod střeva, má to pro celý organismus vážné důsledky. Uskřinutý může být ale třeba i močový měchýř v případě kýly perineální (hrázkové). Stěna orgánu může dokonce prasknout a poté dochází k otravě krve (septikémii). Řešení kýly je operativní s větší či menší náročností, podle typu kýly, její velikosti a stavu psa. Zohledňuje se věk, zdravotní stav i pohlaví psa.
Jednotlivé typy kýly
Asi nejvíce známá a nejběžnější je pupeční kýla u štěňat. Podle její velikosti může jít spíše o problém kosmetický, ale někdy vede i k narušení trávicího traktu a komplikacím. U štěňat se mnohdy stane kýla viditelnou až po několika dnech či týdnech života. Může být geneticky podmíněná, proto bychom tato štěňata neměli zařazovat do chovu. Operace se může provádět ve 2 až 3 měsících věku. Kýla mnohdy sama zmizí, pokud nejsou žádné komplikace a kýlní vak je malý, může se vyčkávat asi do 6 měsíců věku psa. Pak se kýla zoperuje, někdy se zákrok spojí s kastrací.
Tříselná kýla (neboli ingvinální) představuje většinou akutní problém s nutností včasné operace.
U samců se může vyskytnout kýla šourková (skrotální). Orgány z břišní dutiny se vsouvají tříselným kanálem až do šourku.
U obou těchto typů je akutní nebezpečí uskřinutí orgánů a cév. Objevuje se akutní otok, bolestivost a další příznaky, podle toho, jaký orgán je do kýly vsunutý. U šourkové kýly se spolu s vyřešením kýly většinou pes zároveň vykastruje, aby se problém neopakoval.
Traumatická břišní kýla neboli také brániční kýla je rovněž velmi problematickou záležitostí. Část břišního obsahu při ní vstupuje před bránici do hrudníku. Vzniknout může při tupých i ostrých poraněních břicha a bránice. Jedná například o autonehody nebo pokousání psa jiným psem. Mezi nejčastější příznaky patří problémy s dýcháním. Pro odhalení je často potřeba rentgen, ultrazvuk a další metody diagnostiky, nemusí to být vůbec patrné na první pohled.
Dalším typem je perineální kýla. Nebývá většinou akutní, spíše chronická. Do kýlní branky se většinou vsune prostata nebo močový měchýř.
Jakmile objevíte na těle psa podezřelou bulku nebo bouli, vždy navštivte veterináře. Obzvláště pokud se náhle zhorší zdravotní stav psa. Není dobré nic zanedbat a s veterinářem se domluvíte na dalším postupu. Obzvláště u kýly tříselné, brániční nebo šourkové je třeba jednat okamžitě.
